Drobečková navigace

Úvod > Naše obec > Historie > Památky obce

Památky obce

Nejvýznamnější památkou v obci je zámek s areálem hospodářského dvora, parkem a zámeckým rybníkem, které ještě stále představují pozoruhodný doklad menšího venkovského barokního feudálního sídla s řadou stavebně uměleckých a krajinářských hodnot. Jednoduchá patrová stavba zámku má obdélný půdorys, vstup do zámku rámuje kamenný portál, okna jsou dekorována šambránami s uchy a budovu zámku kryje mansardová střecha, dnes již bez vikýřů.
Nejstarší z kaceřovských památek je dnes jen torzovitě zachovaný mariánský sloup, stojící u silnice z Kaceřova do Chlumu sv. Máří na samé hranici katastru.

Při domě č.28 ležícím na západním okraji zástavby obce, stojí pěkně zachovaná socha sv.Antonína z Padovy, jejíž vznik určuje datum 1719 na čelní straně podstavce sochy.

Za velmi zdařilý doklad pozdně barokní plastiky lze považovat sloupek Nejsvětější Trojice. Zaoblenou kamennou desku s reliéfem Nejsvětější trojice nese podstavec s profilovou římsou, jehož nápis v lícním rámu NK 1770 vypovídá dnes pouze o vzniku díla, neboť význam písmen v nápisu díla nebyl zatím uspokojivě vysvětlen.

Za Josefa Kohla byl přestavěn objekt u Libockého potoka, užívaný dosud jen zámeckým zahradníkem, na kapli, do jejíž jižní stěny byl mezi dvě gotizující okna zasazen renesanční reliéfní kámen.

Další z částečně dochovaných památek je hrázděný dům č.p.79, zděný statek č.p. 28 s neogotickou fasádou.

Písemné památky

Nejstarší písemné prameny, které přímo vypovídají o historii Kaceřova, mají od vzniku jeho osídlení zhruba stoletý odstup a přivádí nás do podstatně změněných poměrů. První z nich – listina z 25.května 1312 – dokumentuje rozsouzení sporu, jenž vznikl o dvory ve vsi Kaceřově (Jeczengrun) po smrti vlastníka Jindřicha Limberga mezi klášterem ve Valdsasech (Waldsassen), Bedřichem Hagerem starším, Jindřichem  starším z Hartenbergu a syny zemřelého Jindřicha z  Limberga. Spor rozhodli chebský zemský soudce a chebští radní tak, že po dobu svého života mají jako leníci valdasského kláštera užívat tento majetek Bedřich Hager a Jindřich z Hartenbergu a po jejich smrti má připadnout klášteru.

Listina z 30.3. 1318  dokládá, že Habart Primaschel z Hartenbergu prodal své lenní právo na středním dvoře v Kaceřově (Geczengrune) Bertoldovi a Bedřichovi z Kaceřova (de Jeczengrune), kteří je pro spásu svých duší věnovali valdsaskému klášteru.

Listinou vydanou 16.října 1371 udělili opat a konvent valdsaského kláštera Mikuláši Arnoltovi z Kaceřova (Geczengrüne) milost dědického nároku nejen pro syny, ale i pro dcery.

Poslední ze souboru nejstarších známých písemných pramenů – listina z 5.6.1394 – dosvědčuje, že Wolfhart Gätzengrüner, sídlící v Rusově prodal Jindřichu Reissengrünerovi svoji polovinu vsi Kaceřova, kterou vlastnili on a jeho předkové nejméně jedno století vedle druhého dílu vsi, jenž byl podobu 68 let v držení kláštera ve Valdsasech.

Další dochovanou listinou, která určitě stojí za zmínku je sokolovská listina z 1.prosince 1408, o prodeji louky u Sokolova, jejíž svědkem byl Wolfhart Kager.

Zámek Kaceřov Socha sv. Antonína z Padovy Nejsvětější trojice