Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vývoj v letech 1945-1989

Osvobozením obce 6. května 1945 vojáky Spojených státu amerických začala další etapa jejího vývoje. Veškerá správa obce přecházela postupně pod dohledem americké armády do rukou českých lidí. Volby do Ústavodárného národního shromáždění se konaly 26. května 1946. Na základě výsledků voleb jmenoval okresní národní výbor v Sokolově 15. července 1946 novou šestičlennou místní správní  komisi, jejíž čtyři členové byli komunisté, včetně jejího předsedy Františka Jánského. Hlavním úkolem místní správy byla organizace přídělového systému zásobování.

Mimo Čechů z vnitrozemí přišli do obce také čeští reemigranti z Volyně a Německa. Na základě rozhodnutí v Postupimi byla i z Kaceřova odsunuta podstatná část německého obyvatelstva. Transfer těchto lidí probíhal od dubna do října roku 1946. Stav německého obyvatelstva po skončení odsunu dokládá statistický údaj, podle něhož 30.listopadu 1946 bylo v obci z celkového počtu 419 obyvatel 251 Němců.  Německému obyvatelstvu byl dekrety presidenta republiky zkonfiskován veškerý movitý majetek a převážná část ostatního majetku. Zkonfiskovaný majetek byl nejprve státem přidělován do národní správy fyzickým nebo právním osobám a později převáděn zájemcům do osobního vlastnictví.

Družstvo Osvobození v Karlových Varech zřídilo v obci jedinou prodejnu.

Místní správní komise ustavila pro řízení kulturních záležitostí v obci dvě samostatné instituce. Místní knihovní rada měla za úkol zřídit veřejnou knihovnu a vést její správu, a místní osvětová rada převzala řízení veškeré osvětové činnosti.

Německá škola byla zrušena, a nová česká obecná škola byla v Kaceřově otevřena 1. září r.1947. Podle nového školského zákona měla od r.1948 již tři třídy.

3. ledna 1951 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které ve srovnání s většinou zemědělských družstev na Sokolovsku, hospodařilo v prvních letech po svém založení poměrně dobře. V témže roce byla v obci zřízena mateřská škola, pro nedostatek dětí musela být však r.1954 uzavřena.

Roku 1948 se národní výbor vzdal  přídělu budovy zámku, a do roku 1949 budova zámku sloužila horskému pastevnímu družstvu a potom státnímu statku k hospodářským účelům. V padesátých letech bylo pro tuto historickou stavbu venkovského feudálního sídla požadováno dokonce zrušení státní památkové ochrany, k čemuž nakonec sice nedošlo, ale stavba byla dále využívána nevhodným způsobem a chátrala.

V roce 1949 byl v obci vybudován místní rozhlas. V roce 1955 si občané svépomocí vybudovali gravitační vodovod. Ten byl v šedesátých letech napojen ke skupinovému nebanickému vodovodu. Postupně řešenou a dlouholetou záležitostí byla výstavba kanalizace. Od konce padesátých let byly modernizovány a upravovány silnice, procházející obcí, hlavní silnice byly opatřeny poprvé asfaltovým povrchem, a oba mosty přes libocký potok byly přestavěny na betonové.

Od druhé světové války nevznikaly v obci až do sedmdesátých let žádné nové obytné domy, naopak se pokračovalo v odstraňování neudržovaných a prázdných objektů. Jediné stavby, které v té době vznikly, zejména v padesátých letech, byl kravín, drůbežárna a některá technická zařízení.

Hluboký zlom v populaci obce způsobilo vysídlení velké části německého obyvatelstva roce 1946.

1.července roku 1960 byly ze zrušené obce Pochlovice k obci Kaceřov jako její nová část připojeny Horní Pochlovice.

Roku 1965 bylo zrušeno zemědělské družstvo v Kaceřově, a jeho majetek předán do správy státního statku v Krajkové.

Zemědělství zaměstnávalo stále méně sil obyvatel, většina pracovala v závodech podniku Hnědouhelné doly a briketárny Sokolov. Ženy našly uplatnění v textilní továrně v Libavském Údolí a pro textilní továrnu Tosta Aš.

Od padesátých let zajišťoval přepravu lidí do zaměstnání a dětí do škol podnik Československá automobilová doprava.

V letech 1972 až 1975 byla vybudována kanalizace v Kaceřově a Horních Pochlovicích, a úsek vodovodu pro Kaceřov. Starý pochlovický gravitační vodovod nahradil v letech 1982 až 1985 nový vodovodní řád s vodojemem, napojený na dálkovou vodovodní síť. Rozvod elektrické energie a veřejné osvětlení prošly modernizací v osmdesátých letech. Na severním okraji obce vznikla v letech 1976 a 1977 víceúčelová vodní nádrž, a v její blízkosti na sportovišti bylo vybudováno v letech 1978 a 1979 sociální zařízení pro sportovce. Na počátku osmdesátých let vyrostlo ještě hřiště v Horních Pochlovicích. Na konci roku 1980 byla dokončena stavba nové prodejny. Bylo vystavěno několik nových bytových objektů. Začal fungovat odvoz odpadu a dovoz plynu pro domácnosti a pojízdné služby praní a čištění prádla.

Národní škola se změnila od počátku roku 1960 – 1961 na nižší stupeň devítileté základní školy a až do roku 1980 byla převážně trojtřídní.  Celkový úbytek obyvatelstva v obci způsobil, že škola měla v letech 1980 – 1981 ve dvou třídách pouze 27 dětí, toto bylo hlavním důvodem pro její zrušení v červnu roku 1983. Od té doby musely děti dojíždět mimo obec.

Mateřská škola zahájila opět provoz v roce 1960.

Obecní knihovna byla v padesátých letech přejmenována v rámci budování jednotného knihovnického systému v našem státě na místní lidovou knihovnu, která patřila k nejstabilnějším článků kulturního dění v obci. Kulturní dění v obci zlepšilo v r. 1958 zřízením stálého kina, které však bylo v polovině sedmdesátých let uzavřeno.

Sbor pro občanské náležitosti začal pořádat vítání narozených dětí a slavnostní připomínky životních jubileí občanů.  Ze starých spolkových organizací pracovali hasiči v organizaci svazu požární ochrany a sportovní v tělovýchovné jednotě Sokol.  V obci vznikla ještě místní organizace Československého červeného kříže.

Ve druhé polovině osmdesátých let vyústil experiment totalitního uspořádání společnosti i v našem státě do hluboké krize. Podnět k východisku z krize daly v Československu pražské události 17.listopadu 1989. Společenské proměny uskutečněné od listopadu 1989 pak zahájily novou historickou éru i ve vývoji obce Kaceřova.